www.ped.muni.cz

Menu

Doporučujeme

Sponzoři

TOPlist

O historii výzkumu

Hradiště sv. Hypolita je lokalita, která si zaslouží nejvyšší možnou pozornost, ale která byla doposud v odborných i laických kruzích poněkud zanedbávána. Místa si sice povšiml již koncem devatenáctého století Jaroslav Palliardi, ten zde také provedl první terénní bádání, jejichž výsledky publikoval v roce 1891, dlouho se však nenašel nikdo, kdo by na něj adekvátně navázal. Až rozvoj archeologie po roce 1945 vedl k otevření rozsáhlého a dlouhodobého výzkumu i na Hradišti.

Jeho prováděním byl pověřen František Kalousek, profesor působící nejprve na Pedagogické a později na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V první fázi se zaměřil na samotné opevnění a vymezení plochy hradiska. Přinesly velmi důležité informace o úrovni fortifikace. Další výzkum v centrální části vnitřního hradu již tolik úspěšný nebyl. Profesoru Kalouskovi se nepodařilo zachytit zděnou sakrální architekturu z devátého století ani velkomoravské pohřebiště. Také informací o politickém, hospodářském či kulturním životě středohradištního obyvatelstva nebyl dostatek. Profesoru Kalouskovi chyběl kus tolik potřebného štěstí, a snad i proto přenesl v roce 1957 svůj zájem na Pohansko u Břeclavi.

Po jeho odchodu ztratila odborná veřejnost o Hradiště zájem na třicet let. Během tohoto období vzniklo mnoho rodinných domků, především v ulici Švédská, garáží nebo zahradních chatek. V jádru hradiska, již tak porušeného středověkou a novověkou zástavbou, se tak prostor vhodný pro archeologický průzkum ještě více zúžil a celá řada neocenitelných artefaktů byla zničena. V polovině osmdesátých let se zájem stavebníků obrátil k zahradám na jižním okraji ostrožny, kde měla vzniknout řadová výstavba rodinných domků. Tato akce by byla příčinou téměř úplného zničení Hradiště jako archeologické lokality a nenávratně bychom tak přišli o kulturně historické památky nevyčíslitelné ceny. V poslední chvíli bylo přijato zásadní rozhodnutí.

Archeologický ústav Československé akademie věd v Brně inicioval jednání Městského úřadu ve Znojmě a ten přijal pro celou oblast stavební uzávěru. Budování nových objektů na volných plochách je nyní znemožněno, povolena je pouze výstavba na místě starších budov, či jejich přestavba. Tomu však musí předcházet podrobné archeologické šetření, podobně jako veškerým zásahům do země - rýhám pro plynofikaci, vodovody a kanalizaci.

Roku 1986 se tedy obnovily výzkumy a začala nová etapa archeologického bádání. Vedením výzkumu byl pověřen doc. PhDr. Bohuslav Klíma CSc. Finance na výzkum plynuly až do roku 1992 z rozpočtu AÚ ČSAV. Terénní bádání, omezené pouze na plochy připravované k zástavbě a na volné zahrady naznačila, že se jedná o perspektivní lokalitu, která by do budoucna mohla přinést mnoho informací o životě raně středověkého obyvatelstva nejen na Znojemsku. V roce 1988 bylo v malé zahrádce při presbytáři kostela probádáno pohřebiště z hroby z jedenáctého až osmnáctého století. Mrtví leželi v sedmi horizontech nad sebou na ploše pouhých dvaceti metrů čtverečních. Důležitý byl objev starobylého zdiva pod současným chrámem, patřícího gotickému kostelu z třináctého století. Ještě níže však zeď vykazovala odlišný charakter. Okrouhlý tvar tohoto základu naznačoval, že jde o rotundu, původně datovanou do jedenáctého století. Pozdější výzkumy donutily badatele přehodnotit závěry. Stále se ovšem nepodařilo nalézt velkomoravské pohřebiště ani architekturu, u které by mohl tehdejší stav poznání prokázat středohradištní stáří.

AÚ ČSAV v Brně prošel v roce 1992 reorganizací. Původně velký kolektiv odborných pracovníků byl ztenčen a přestal provádět terénní výzkumy. Současně s tím se přesunul výzkum Znojma - Hradiště na Pedagogickou fakultu Masarykovy univerzity, kam přešel i vedoucí výzkumu. Fakulta se tak zařadila mezi organizace řízené ministerstvem kultury a evidované památkovým úřadem a to podle dekretu MK ČR č. j. 9917/93 ze dne 5. října 1993. Tak se po téměř čtyřiceti letech bádání vrátilo tam, kde profesor Kalousek s výzkumy začal.

V roce 1994 vznikl Nadační fond sv. Hypolita. Založily ho dvě organizace - řád Křížovníků s červenou hvězdou, který do něj vložil dvě budovy, čímž zajistil Nadaci základnu a ubytovnu, a PdF MU, která se po dlouhá léta spolupodílela na financování brigádníků, většinou studentů fakulty. V současnosti se však vysoké školy dostávají do finančních potíží, a tak zůstalo financování zcela na bedrech Nadačního fondu, jenž získává peníze formou sponzorských darů. Díky těmto penězům je možné každý rok provádět systematický výzkum.

Od roku 1993 byly učiněny natolik významné objevy, že se Znojmo konečně zařadilo tam, kam vždycky patřilo – po bok nejvýznamnějších velkomoravských center. K nejdůležitějším objevům došlo v sezónách 1996 - 1998. Badatelé během tohoto období objevili vše, o čem snil profesor Kalousek – sakrální architekturu z devátého století, velkomoravské pohřebiště s bohatými velmožskými hroby se zbraněmi a šperky a také celou řadu sídelních objektů dokumentujících i hospodářský význam Hradiště.

model velkomoravského kostela č. 1 Roku 1996 byly v severozápadní části vnitřního hradu nalezeny pozůstatky starobylé architektury. Byly ve velmi špatném stavu, neboť mocnost půdy v místech, kde k objevu došlo, dosahuje jen deseti až třiceti centimetrů. Severní část stavby byla navíc překryta a víceméně zničena budovou novověké stodoly z devatenáctého století. I přes tyto skutečnosti archeologové díky pečlivé a maximálně pozorné práci základy odkryli. Výzkum v dalších sezónách pak jednoznačně potvrdil velkomoravský původ stavby, která dostala označení kostel I.. Podle pravoúhlého tvaru presbytáře pochází z první třetiny 9. století a řadí se tak k nejstarším na Moravě.

Kostel nezůstal dlouho osamocen. Badatelé byli po sezóně 1997 nuceni přehodnotit své závěry, týkající se rotundy pod základy dnešního kostela sv. Hypolita. V klášteře proběhla stavba kanalizace a tu, podle pravidel stavební uzávěry, musel předejít archeologický průzkum. Znovu, stejně jako v roce 1988, bylo nalezeno sedm hrobových horizontů. Jeden z hrobů, s ostruhami a překrásně zdobenou pochvou nože, byl prokazatelně velkomoravský. Výsledky byly natolik překvapivé, že se archeologové o rok později do prostoru kostela vrátili. Tentokrát se zaměřili na zahrádku jižně od věže. Mezi více než stovkou hrobů bylo deset pohřbů prokazatelně z 9. a první poloviny 10. století, tedy z období středohradištního. Byly to hroby bojovnické s ostruhami a válečnými sekerami a dětské se stříbrnými náušnicemi a gombíky. Jednalo se tedy o okraj pohřebiště respektujícího rotundu. Bohužel musíme předpokládat, že centrum pohřebiště obsahující nejcennější nálezy bylo při pozdějších přestavbách zničeno. Rotunda byla označena jako kostel II a její stáří bylo posunuto do poslední třetiny 9. století.

V sezóně 1998 byly objeveny další dětské hroby se stříbrnými a také zlatými šperky a to, spolu s prezentací výsledků výzkumů na mezinárodní konferenci v Uherském Hradišti, přitáhlo ke Znojmu pozornost sdělovacích prostředků. Lokalita se tak dostala do povědomí široké veřejnosti.

Mgr. Zdeněk Šašínka

Nahoru

© 2009, Archeologický výzkum Znojmo-Hraditě | Kontakt | O autorovi | Mapa stránek