Kostel II.

Tento kostel ležel v samotném centru Hradiště, na místě dnešního kostela sv. Hypolita. Měl podobu rotundy, pravděpodobně s jednou apsidou, a pocházel ze druhé poloviny 9. století.

K objevení základů tohoto kostela došlo již při výzkumu v roce 1988. V této době byly na velice malé ploše v zahrádce u jižní zdi presbyteria odkryty základy dnešního kostela. Pod nimi byly nalezeny ještě dva zřetelně odlišné základy. Ty z vyšší vrstvy patřily pozdně románskému kostelu, jehož existenci v první polovině 13. století potvrzují i písemné prameny. Nejstarší byly základy tvořené dvěma oblouky, které však pokračovaly pod stavbu dnešního kostela. Bylo je tedy možné považovat za doklad nejstarší stavby kostela v podobě rotundy. Přesná datace však nebyla možná. Rotundu sice respektovalo pohřebiště, ale hroby z nejnižší vrstvy postrádaly výbavu, která by umožnila přesvědčivé časové zařazení. Nejstarší datovatelné hroby pocházely z 11. století, proto se předpokládalo, že i stavba pocházela z této doby.

Výraznou změnu datace rotundy přinesly až výzkumy v letech 1997 a 1998. Vzhledem ke stavbě kanalizační přípojky do kláštera bylo možné prozkoumat větší plochu v okolí dnešního kostela. Tentokrát už měli badatelé větší štěstí a v nejnižší vrstvě se objevily hroby prokazatelně velkomoravského stáří. Celkem se jednalo o deset velkomoravských hrobů s typickou výbavou, jako jsou ostruhy, sekery bradatice, dýka, zlacené tepané gombíky a stříbrné hrozničkové náušnice. Hroby byly uspořádány v oblouku kolem rotundy, při čemž na okraji byly hroby bojovníků a směrem dovnitř byly umístěny hroby dětí. Zbytek pohřebiště je bohužel nutno předpokládat pod stavbou dnešního kostela a kláštera. Přes tento pro archeologa nepříliš potěšitelný závěr přinesl výzkum cenné informace a posunul stáří rotundy do velkomoravského období.

Mgr. Petr Punčochář